Těžba dříví je jedna část
lesní těžby. Těžbu dříví lze v podstatě
charakterizovat jako „sklizeň“, při které nedochází (v podmínkách výnosově
vyrovnaného
lesního
hospodářství) ke zničení
lesa. Těžba dříví je většinou (při
řádném hospodaření) prostředkem výchovy a
obnovy lesa a podřizuje se způsobu a
průběhu obnovy následného porostu (např. rychlosti postupu přirozené obnovy,
nárokům obnovených
dřevin na světlo atp.)
Lesní zákon v § 2 dělí těžbu dříví
zejména z hlediska dosažení (nebo nedosažení)
mýtného věku a také důvodů těžby na:
- těžbu předmýtní úmyslnou,
- těžbu mýtní úmyslnou,
- těžbu nahodilou,
- těžbu mimořádnou.
Pojem lesní těžba je širší a zahrnuje vedle těžby dříví také
přidruženou vedlejší těžbu, tj. získávání i jiných materiálů z lesa – např.
kůru,
pryskyřici,
klest...
Těžební
operace
Lze rozlišit jednotlivé dílčí operace těžby dříví jako:
Toto jsou klasické operace v dnes většinou již historickém pořadí. S
rozvojem použití
lesní mechanizace se pořadí operací
může výrazně měnit dle podmínek na lokalitě a vlastností mechanizačních
prostředků. Například odvětvování neprobíhá po kácení, ale až během
přibližování při použití odvětvovacího stroje APOS. Dříví se nemusí vůbec
odkorňovat nebo se odkorňuje až ve dřevozpracujícím závodě, zkracování může
probíhat až na manipulačním skladu pokud lokalita a mechanizace dovolují
soustřeďovat celé surové kmeny atp.
Po prvotní fázy těžby následují většinou tyto další úkony (fáze)
výrobního procesu:
- Soustřeďování (operace:
vyklizování a
přibližování),
- Odvoz (nakládka, převoz a vykládka) a
- Manipulace (třídění, přemisťování, zkracování, štípání, ukládání...)
Těžební
metody
Podle stavu v jakém se
odvozní místo (OM) přibližuje dříví lze
rozlišit 3 (eventuálně 4) těžební metody:
Pokácené a odvětvené kmeny se při této metodě přímo u
pařezu (P) dělí na jednotlivé kratší
sortimenty (příčným přeřezáváním). Je nejšetrnější k lesnímu prostředí a
proto se hodí všude tam, kde dochází k přibližování a vyklizování lesním
porostem (pro výchovné zásahy stejně jako
výběrné a podrostní hospodaření).
Manipulace se zkráceným sortimentem je lehčí, takže se používají i lehčí
stroje,
koně nebo i lidská síla. Kratší délky
dříví lze snadněji a s nižším poškozením dostat ven z porostu. Nevýhodou
této metody je horší produktivita a také finanční ztráty způsobené špatnou
sortimentací (např. nemožnost použít výhod počítačově řízené specializované
sortimentační linky).
- Metoda výřezů standardních délek je modifikace sortimentové
metody, při které se v porostu (u pařezu) zkrátí kmeny na výřezy
standardních (stejných) délek, odpovídajících technickým parametrům
dopravních prostředků a potřebám odběratelů. Unifikovaná délka výhodná
pro standardizaci výroby i odvozu může ovšem způsobovat finanční ztráty
při prodeji takto "násilně" vzniklých sortimentů.
Pokácené stromy jsou u pařezu odvětveny a v celých délkách dopravovány na
OM. Tato metoda je produktivnější než metoda sortimentní (velké množství
hmoty se vyklízí a přibližuje současně), ale také k lesnímu prostředí a
dopravním stavbám nejméně šetrná. Při manipulaci i s 30 metrovými kmeny
dochází často k intenzivnímu poškozování povrchu půdy a pokud jsou celé
kmeny vlečeny lesním porostem také k rozsáhlému poškození stojících
stromů. Je nutné použití výkonných =
těžkých strojů –
lesních kolových traktorů, výkonných
lanovek atp. Sortimentace probíhá zpravidla za výhodnějších podmínek na
specializovaných a strojově vybavených pracovištích (dřevoskladech,
dřevozpracujících závodech).
U pařezu probíhá pouze kácení na OM se dopravuje celý strom. Manipuluje
se s celým stromem i korunou. Negativní účinky (poškozování okolních stromů,
lesních cest, půdního povrchu) nejsou
tak značné jako při kmenové metodě, protože koruna částečně tlumí nárazy a
díky větší styčné ploše neryje povrch půdy a cest. Umožňuje zpracovat korunu
štěpkováním (ale zároveň dochází k ochuzování lesního prostředí o
biomasu větví.)
Těžba dříví
Lesnictví - je obor lidské činnosti, který se zabývá udržením a
zvelebením lesů a plným využitím jejich užitků ve prospěch vlastníků a
společnosti.
Hospodářský les - je z hlediska managementu krajiny určitým protipólem
přirozených nebo původních lesů. Jeho primární funkcí je produkce dříví.
Ochranný les - lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, vysokohorské
lesy, lesy v klečovém vegetačním stupni a lesy na exponovaných
hřebenech.
Les zvláštního určení - lze sem zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na
zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na
plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen produkčním.
Pěštování lesa - je důležitý obor, který se zabývá péčí o lesní porosty
od jejich vzniku až po mýcení
Dříví - materiál získaný těžbou
Dřevo - biologicky živý materiál složený z xylému a buněk
Těžba dříví-
je jedna část
lesní těžby. Těžbu dříví lze v podstatě
charakterizovat jako „sklizeň“, při které nedochází (v podmínkách výnosově
vyrovnaného lesního hospodářství ke zničení lesa.
Kácení - je jedna z dílčích operací při těžbě dříví, kdy musá dřevorubec
vykonat několik úkonů (určení směru pádu, úprava pracoviště a určení
únikové trasy, úprava spodní části stromu, zářez, provedení hlavního
řezu, ponechání nedořezu)
Zářez - odřezáním kořenových náběhů, které mohou překážet při kácení, se
připraví směrový zářez. Úhel směrového zářezu 60-80 °. Provádí se
nejprve horní řez šikmo a poté dolní řez vodorovně, aby se oba řezy
setkaly, dojde tedy k vyříznutí směrového klínu. Nasměruje pád stromu a
nedovolí mu padnout jinam.
Hlavní řez - se provádí rovnoběžně se směrovým zářezem, aby měl nedořez
rovnoměrnou šířku
Nedořez - tloušťka nedořezu je 2 a více cm, záleží na tloušťce stromu,
na druhu dřeviny a na těžišti stromu
Mýcení - je kácení lesa za účelem odlesňování. (V novějším pojetí se tak
nazývá též lesní těžba)
Prořezávka - je výchovný zásah v malzinách, kterým se při pěstování lesa
v určitém vývojovém stádiu upravuje počet jedinců ve vznikajícím lesním
porostu. Výška se pohybuje okolo 2- 8 m
Výběrová seč - postupuje se zpravidla ve třech krocích: 1) zralostní
výběr, 2) zušlechťování, 3)zdravotní výběr
Zralostní výběr - vykácí se stromy cílových tlouštěk
Zušlechťovací pozitivní výběr - vyhledávají se nadějné stromy a následně
se odstraňují jedinci, kteří jim nejvíce škodí
Zdravotní výběr - závěr těžby je výběr poškozených odumírajících nebo
zdravotně závadných stromů
Harvestor - je víceoperační stroj, který při těžbě dříví kácí,
odvětvuje, rozřezává a ukládá strom v jednom cyklu. Dělí se do tří tříd
podle hmotnosti, výkonu a dosahu výložníku jeřábu.
Klučení - odstranění pařezů po vymýcení lesa
Štěpkování - technologie, při které lze za určitých okolností
energeticky využít jak palivové dříví tak také tenčí větve nebo odpad z
pilařských provozů v podobě štěpky
Druhování - je změření, posouzení vad a zařazení do určitého druhu
sortimentu
Sortiment - vzniká druhováním - manipulací ze surového kmene. a)
kulatinové výřezy - dlouhé dříví, b)rovnané sortimenty - vláknina,
palivo, c) tyče a tyčky. Dělíme: 1)A-výběrová kulatina (nejvyšší
kvalita)-průměr horního čela bývá více jak 35 cm (vyrábí se pouze z
oddenkové části, 2)B - pilařská kulatina (kvalitní, zdravé, rovné a málo
sukaté dříví) určené na řezivo, 3)C - pilařská kulatina (méně kvalitní,
s tvrdou hnilobou a vyšší sukatostí) na řezivo, 4) D - kulatina k
průmyslovému zpracování tzv. KPZ (na podřadnější řezivo je povolena
tvrdá hniloba do 50 %,5) VLÁKNINA - sortiment rovnaného dříví pro
papírenský průmysl, 6)PALIVO
Palivové dříví - je sprtiment surového dříví vznikající nevyhnutelně při
výrobě, třídění a druhování kvalitnějších sortimentů. Jedná se o nejméně
kvalitní dříví. Vyrábí se ze všech jehličnatých a listnatých dřevin.
Dodává se v kůře v tloušťce od 3cm. Polena silnější 30 cm se štípou.
Délka min. 15 cm až do nejobvyklejších 1 m.
Řezivo - je stavební dřevěný materiál získaný podélným rozřezáním
vhodných sortimentů surového dříví
Vady dříví - suky, trhliny, tvary kmene, přítomnost hub
Surový kmen - je odvětvený kmen stromu, od kterého je oddělen vršek a
někdy také oddenková část. U tlustých surových kmenů se nesmějí
odřezávat oddenkové části s výjimkou výřezů I. a II. třídy jakosti.
Dodávají se v kůře, třídí se na: a) tenké do 19 cm středové tloušťky, b)
tlusté od 20 cm středové tloušťky. Nejkratší povolená délka tenkých
surových kmenů je 5 m a tlustých surových kmenů potom 8 m.
Čep - slabší konec sortimentu surového dříví (kulatiny)
Čelo - silnější konec sortimentu surového
dříví
Doba obmýtní - je plánovaná produkční doba v hospodářských lesích. Jde o
střední věk, ve kterém se předpokládá obnovní těžba v pasečně
upravovaném hospodářském lese. Jde o základní parametr hospodářské
úpravy lesa
Výběrný les - vzniká v důsledku uplatňování tzv. výběrného hospodářského
způsobu. Místo obvyklé těžby stromů určitého stáří se pravidelně těží
strom cílové tloušťky a zároveň je cílem co největší věková a prostorová
různorodost takového lesa dosahovaná "zušlechťovacím v ýběrm". Typickou
dřevinou je jedle. Tento způsob je nejvíce rozšířen ve Slovinsku,
Švýcarsku a částečně Rakousku.
Výmladkový les - je tvar lesa, který vzniká z pařezových a kořenových
výmladků. Nejčastější jsou buky, duby, habry. Dobře zmlazující listnaté
porosty (většinou nízko u země) se naholo pokácí a s vyrostlými výmladky
se dále hospodaří (prořezávají se a periodicky kácejí). V minulosti
poskytoval vhodné dříví na kolářské zboží, dřevěné nářadí nebo násady.
Výnos nastává dříve, než u vysokokmenných lesů.
Pasečný les - který byl charakteristický holosečným způsobem obnovy a
umělou výsadbou smrku nebo borovice. Tento systém se uplatňoval po
jistou dobu ve všech středoevropských lesích v duchu nauky o čistém
výnosu z půdy a saského smrkového hospodářství jako schéma redukující
v té době zcela nepřehlednou rozmanitost přírody. Umělá obnova lesů
smrkem jako stanovištně nenáročnou, rychle rostoucí dřevinou poskytující
dřevo vynikajících užitných vlastností, byla jedinou možnou cestou, jak
za relativně krátkou dobu výrazně zvýšit výnos ze zdevastovaných lesních
majetků. To je odkaz našich pradědů, kteří na počátku 20. století
dokázali na základě velmi nedokonalých znalostí a primitivními
prostředky zvýšit lesnatost našich zemí za 150 let z asi 12,5 procenta
na téměř 30 procent.
Obnova lesa - je proces složený z jednotlivých pěstebních opatření
jejichž prostřednictvím dochází k nahrazení stávajícího, zpravidla
dospělého (mýtního) lesa novým pokolením lesních dřevin
Výchova lesních porostů - Lesní zákon stanovuje jako jeden ze závazných
ukazatelů pro lesy státní a obecní minimální plošný rozsah výchovných
zásahů v porostech do 40 let. Rovněž konstatuje, že vlastník je mimo
jiné povinen vychovávat lesní porosty soustavně a včas tak, aby se
zlepšoval jejich stav, zvyšovala jejich odolnost a zlepšovalo plnění
funkcí lesa.
Lesnická terminologie